Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Pardubice hledají cesty, jak čelit vedrům

7.7.2020 | Opakující se vlny veder nutí i česká města hledat cestu, jak tomuto trendu čelit a učinit tak život ve velkých sídlech pro jejich obyvatele snesitelnější. Pardubice připravují analytické podklady pro vlastní strategii, včetně návrhu vhodných adaptačních opatření.

SmP - kropící vůz

Mezi ně patří např. uplatnění střešní a vertikální vegetace, posílení podílu zeleně a podobně. Tato opatření by měla být postupně začleňována do územního plánování.

„V současné době máme hotový dokument Zranitelnost města Pardubice vůči vysokým teplotám – tepelnou mapu, včetně doporučení, jak zlepšit kvalitu života ve městě. Hlavním cílem dokumentu je analyzovat a charakterizovat oblasti, lokality, případně objekty s nejvyššími teplotami a intenzitou přehřívání ve městě a určit míru zranitelnosti včetně možných rizik v těchto lokalitách. Zároveň nastiňuje obecná doporučení pro vhodné formy adaptačních opatření. Dokument má sloužit jako podklad pro koncepční přístup k řešení sídelní zeleně a tím naplnění strategického cíle zlepšení kvality životního prostředí,“ řekla vedoucí odboru hlavního architekta Zuzana Kavalírová.

Cílem studie, kterou pro Pardubice vypracovala společnost Ekotoxa, bylo pomocí satelitních snímků zjistit, které lokality se na území města nejvíce přehřívají a následně navrhnout vhodná adaptační opatření pro zlepšení kvality života v době veder. Lokality nejvíce ovlivněné vysokými teplotami jsou znázorněny v mapě a podrobněji popsány.

„V Pardubicích se jedná především o oblasti v okolí hlavního nádraží, historického centra města a širšího centra nebo obchodních center,“ shrnula výsledky Lenka Marková z odboru hlavního architekta. „Patří sem i další lokality, jako jsou hlavní ulice bez zeleně a stínu jako je ulice 17. listopadu nebo areál bývalých Masarykových kasáren,“ dodala.  Významný chladivý účinek mají řeky Chrudimka a Labe a zeleň v jejich okolí a další parkové plochy. Tato místa jsou optimálním místem pro obyvatele města v období vln veder, neboť teploty jsou zde oproti centru výrazně nižší. „Tyto oblasti chceme chránit a přispět k vytváření dalších systémově propojených ploch zeleně s nabídkou rekreačních a volnočasových funkcí. Zpracovaný dokument je mimo jiné důležitým podkladem pro momentálně zpracovávanou územní studii sídelní zeleně,“ přiblížila plány Lenka Marková.

„Možností, jak situaci změnit je mnoho. Jednou z nich je péče o zeleň,“ říká Zdeněk Frélich ze společnosti Ekotoxa. „V případě Pardubic mezi ně patří třeba maximální zachování stávající zeleně, zajištění dostatečné plochy pro kořeny nebo vhodné propojení laviček se zelení. Kvůli sítím bývá složitější najít prostor pro zeleň v ulicích, ale pás zeleně by měl být zachován alespoň po jedné straně. Vyplatí se to,“ uvedl. Mezi jeho další doporučení patří ozelenění vhodných střech, instalace pítek na frekventovaných lokalitách, zastínění zastávek MHD, rozčlenění ploch parkovišť stromy nebo lepší propojení centrální části města s plochami zeleně v okolí řek.

Již nyní se město u připravovaných projektů, kde je to možné, snaží obdobné principy uplatňovat. Například návrh modernizace Palackého třídy počítá mimo jiné se založením stromořadí a vytvořením bioaktivního pásu, do kterého budou sváděny dešťové vody. „Právě hospodaření s dešťovou vodou je pro nás další výzvou. Inspirací je pro Pardubice v tomto případě Švédsko. Na základě pozvání ateliéru Edge plánuje odbor hlavního architekta studijní cestu do Malmo s prezentací zdařilých příkladů hospodaření s dešťovou vodou a návštěvou Evropského institutu zelených střech. Na základě nabytých zkušeností by pak měl pro Pardubice vzniknout manuál hospodaření s dešťovou vodou,“ doplnil náměstek primátora zodpovědný za životní prostředí Jan Nadrchal.

 

Tiskový úsek