Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Referendum k rekonstrukci Zelené brány

Zveme Vás veřejnou debatu s odborníky 

V pondělí 20. září proběhne od 17:30 hodin v Kulturním domě Hronovická veřejná prezentace možných způsobů rekonstrukce Zelené brány. Prezentaci budeme vysílat online na internetu, kde bude později uložen i její záznam. Zúčastní se jí Ing. Petr Rohlíček ze společnosti pro rekonstrukci památek INRECO, dále doc. Jakub Ďoubal, vedoucí ateliéru restaurování kamene a Ing. Karol Bayer, vedoucí katedry chemické technologie Fakulty restaurování Univerzity Pardubice. Moderuje Oldřich Tamáš, moderátor televize V1. Vstup zdarma. Prosíme o dodržování platných hygienických opatření.

Debatu bude možné sledovat také online prostřednictvím živého vysílání na facebookovém profilu statutárního města Pardubice.

Omítnout, či neomítnout

Město Pardubice stojí před rozhodnutím, jakou cestou se vydat při opravě Zelené brány. Chátrající plášť věže, která je významnou památkou a dominantou města, je třeba opravit. Zastupitelé města se rozhodli, že o vzhledu Zelené brány pro následující desetiletí či staletí mají v místním referendu rozhodnout přímo obyvatelé Pardubic. Budou odpovídat na otázku, zda se má město při opravě vrátit k původní omítnuté věži, jakou byla od výstavby počátkem 16. století do roku 1912. Pokud omítnutí věže zamítnou, může město zvolit cestu konzervace režného zdiva, tedy ponechat Zelenou bránu vizuálně takovou, jakou ji znají i ti nejstarší pamětníci. Místní referendum na toto téma se uskuteční zároveň s volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 8. a 9. října 2021.

Pro všechny, kteří se chtějí do hlasování o budoucí podobě Zelené brány zapojit a spolurozhodnout tak o vzhledu městské dominanty na další desetiletí či staletí, jsou určeny následující řádky. Snad jim pomohou získat vlastní názor na to, zda Zelená brána potřebuje důslednou opravu v podobě obnovy omítky, nebo by bylo lepší zvolit možná nákladnější opravu, při níž by zůstal zachován stávající kamenný vzhled věže. 

Jak šel čas?

Zelená brána je v Pardubicích jedinou dochovanou branou gotického městského opevnění. Zatímco předbraní je od samého počátku omítnuto, věž Zelené brány omítku již více než sto let nemá. Brána byla postavena roku 1507, po požáru roku 1538 byla nastavena o zhruba 13 metrů a opatřena typickým zastřešením (cca rok 1542). Nástavba byla provedena z horniny povahy znělce a věž byla shodně s předbraním omítnuta. Až v roce 1912 byla zbavena omítky a byl vybudován ochoz. Zásadní změna vzhledu Zelené brány tehdy vyvolala vlnu kritiky, zásah byl označován za projev neobjektivního romantického purismu, který je v rozporu s moderním názorem na ochranu památek. Po více než sto letech je ale tato úprava laickou veřejností vnímána jako plně historická. 

Jaký je stav věže Zelené brány?

S přípravou oprav Zelené brány začalo město před více než deseti lety. Již v roce 2009 statik konstatoval porušení zdiva, v roce 2013 byla statika věže zajištěna výměnou nefunkčních táhel a přidáním dalších kotevních prvků, následně byly řešeny opravy havarijního stavu degradovaných částí zdiva. Kamenné zdivo, permanentně vystavené povětrnostním vlivům, je ale stále ve špatném technickém stavu, kdy hrozí uvolnění zvětralých úlomků. Na základě petrologického průzkumu a průzkumu stavu spárových malt bylo provedeno statické a stavebně technické posouzení a celkové vyhodnocení stavu Zelené brány. Zdivo zbavené omítky je lokálně doplněno cihlami, na pozdější opravy byla použita opuka a pískovec. Posudek hovoří o jeho nízké pevnosti, způsobené jak použitými materiály, tak způsobem zdění. Mimo jiné konstrukce věže, zejména v místech oslabených okenními otvory, vykazuje vertikální trhliny a projevují se na ní objemové změny v důsledku působení teplot. Především v horkých měsících je režné zdivo pláště věže vystaveno teplotnímu namáhání na rozdíl od chladného jádra zdiva.

Jak památku opravit?

Špatný technický stav vyžaduje další statické zajištění památky i ochranu pláště proti povětrnostním vlivům. To je možné řešit dvěma způsoby. Buď konzervační metodou, při níž by bylo zdivo očištěno, podle potřeby přespárováno, kámen zpevněn a provedena hydrofobizace, která se musí po několika letech opakovat, nebo návratem ke světlé omítce. I ta by měla obsahovat vodu odpuzující materiály a neměla by být hladká, ale plastická, respektující nerovnost zdiva i vystouplé solitérní kameny a měla by chránit zdivo před teplotními výkyvy.

Taková jsou ve zkratce fakta. Obě metody mají svá pro a proti. Zatímco zastánci zachování režného zdiva se nechtějí rozloučit s představou Zelené brány, jak ji znají od dětství, druhý tábor argumentuje nutností lépe chránit stavbu a zachovat ji tak pro další generace. Pokud se chcete dozvědět více o názorech odborníků – památkářů, restaurátorů i techniků, navštivte web města (www.pardubice.eu), kde v Důležitých informacích najdete dostupnou dokumentaci. A nezapomeňte o druhém říjnovém víkendu přijít vyjádřit svůj názor v místním referendu, budoucí vzhled věže máte ve svých rukou!

Kdy a kam k referendu?

Souběžně s podzimními parlamentními volbami dostanou obyvatelé Pardubic možnost rozhodnout o vzhledu významné dominanty svého města. V místním referendu budou hlasovat o tom, zda si Zelená brána ponechá svůj současný vzhled, tedy režné zdivo, nebo dostane omítku, kterou bylo těleso věže opatřeno od výstavby na počátku 16. století až do roku 1912, kdy byla při opravách a přestavbě věže omítka odstraněna. Město vyhlásilo referendum, v němž se mají obyvatelé Pardubic vyjádřit ke způsobu, jakým má město Zelenou bránu opravit.

Pardubické referendum se uskuteční v termínu řádných voleb do Poslanecké sněmovny, tedy ve dnech 8. a 9. října 2021. Lidé v něm budou odpovídat na jedinou otázku: „Souhlasíte s tím, aby při opravě Zelené brány byly obnoveny vnější omítky?“

Hlasovat se bude ve stejných volebních místnostech, v jakých budou probíhat volby nových poslanců Parlamentu ČR. Zatímco volební lístky najdou lidé před samotnými volbami ve svých schránkách, hlasovací lístek pro referendum dostanou po prokázání totožnosti až ve volební místnosti. Vhazovat je budou do stejné hlasovací urny jako volební lístky, ale v samostatné obálce. Na hlasovacích lístcích pro referendum je natištěno znění otázky, voliči budou odpověď ano nebo ne křížkovat, dalšími úpravami by lístek zneplatnili.

Výsledky referenda jsou platné, pokud se hlasování zúčastní minimálně 35 procent všech oprávněných voličů, v Pardubicích tedy více než 24 tisíc lidí. Rozhodnutí přijaté v referendu je závazné, pokud se pro něj vysloví většina hlasujících a nejméně 25 procent všech oprávněných voličů. Ať už tedy voliči vyjádří s omítnutím Zelené brány souhlas či nesouhlas, je pro závaznost jejich názoru potřeba více než 17 tisíc shodných hlasovacích lístků.

Podobně, jako je tomu v případě parlamentních voleb, budou moci i v případě referenda voliči, kteří se nemohou hlasování zúčastnit ve svém volebním okrsku, požádat o vydání hlasovacího průkazu, a to osobně na úřadě městského obvodu v místě svého trvalého pobytu nebo písemně s úředně ověřeným podpisem. Pro Pardubáky, kteří budou v době voleb v karanténě či v izolaci s covidem, bude připravena 6. října drive-in volební místnost na parkovišti u enteria areny. Zde budou voliči moci odevzdat i hlasovací lístky pro referendum.

O budoucnosti Zelené brány ale mohou rozhodnout pouze občané s trvalým pobytem v Pardubicích a na území statutárního města Pardubice. Hlasování bude umožněno i těm, kteří do volební místnosti, zejména ze zdravotních důvodů, nemohou přijít. Po předchozí dohodě za nimi do místa bydliště přijdou volební komisaři s přenosnou urnou.