Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Rok 2009 očima primátora Pardubic Jaroslava Demla

Jsme na sklonku roku 2009, který byl pro Českou republiku poněkud hektický a složitý. Jaký byl končící rok pro Vás jako primátora Pardubic?
Tak jako nebyl rok 2009 právě ideální z pohledu celorepublikové politiky, kdy zejména odvolání vlády uprostřed předsednictví EU, „taškařice“ kolem předčasných voleb či nezodpovědný přístup při schvalování státního rozpočtu rozhodně nepůsobily seriózním dojmem, tak ani v Pardubicích nebyl pro mne jako komunálního politika tento rok idylický. Máme za sebou několik, jak říkáte vy novináři, kauz, které rozhodně nepřispěly ke klidu ve městě a ani k rehabilitaci politiky v očích veřejnosti. A to ani nemluvím o neustálých agresivních a leckdy nevybíravých útocích mezi stranami nebo dokonce uvnitř nich. Tím neříkám, že novináři měli vždy pravdu, ale to, že někteří politici byli někdy ve svém jednání nebo ve svých vystoupeních či odpovědích … řekněme nešikovní.
 
Nebo neupřímní?
I tak by se to dalo někdy říci. Ale máme za sebou i rok, v němž se nám mnohé povedlo. Za velký úspěch považuji, že se nám podařilo sestavit a schválit dva integrované plány rozvoje města, pro střed Pardubic a pro sídliště Dukla a Višňovka. Zatím je to pouze soubor dokumentů, ale do roku 2013 by díky němu mělo být v Pardubicích investováno několik set miliónů korun z evropských fondů. Nejen do městského majetku, ale i do majetku dalších subjektů – spolků, sdružení a v případě Dukly a Višňovky i majitelů bytů či společenství vlastníků. Jen díky evropským penězům se můžeme pustit do opravy a modernizace plaveckého areálu, která nám je často opozicí předhazována, ale která je nezbytná. Bez ní by plavecký areál hygiena uzavřela, protože nesplňuje nové normy. Skauti si mohou vybudovat své středisko Na Vinici, abilympionici budou mít Integrační centrum sociálních aktivit, sportovci získají nové prostory ve sportovní hale na Dašické ulici, bude modernizován sportovní areál T.J. Sokol, 29 projektů pro oblast Vzdělávání pro konkurenceschopnost má Univerzita Pardubice a jim vévodí Centrum materiálového výzkumu. A IPRM, tedy čirá úředničina, jsou základem, který nám umožní peníze čerpat. Málokdo si umí představit, kolik práce za sestavením plánů a posléze i administrací jednotlivých projektů stojí, kolik úskalí čerpání evropských peněz nese. A to nejen během přípravy a realizace, ale také po dobu udržitelnosti, která je pět let.
V letošním roce také začalo další kolo privatizace městských bytů a zdá se, že o jejich koupi je, i přes opozicí kritizované ceny, opravdu velký zájem. Máme za sebou také celou řadu dílčích vítězství, která jsou pro obyvatele města důležitá. Dokázali jsme nákladem více než 20 milionů korun rozšířit kapacitu mateřských škol a umístit do nich všechny přihlášené děti, opravit další objekty mateřských a základních škol včetně projektů z dotačních programů Státního fondu životního prostředí na snižování energetické náročnosti školních budov, což představuje investici kolem 200 milionů korun. Projekt rekonstrukce a dostavby kanalizační soustavy Labe – Loučná je prakticky hotov a s ním se realizovala dotace EU ve výši téměř 500 mil. korun, provádějí se dílčí nebo i komplexní rekonstrukce ulic ve kterých tato akce proběhla, a nejen v nich. Do komunikací celkem bylo investováno také necelých 200 milionů. Máme připravenou přístavbu domova pro seniory U kostelíčka, která má zvýšit kapacitu tohoto tolik potřebného zařízení a která započne v příštím roce.Tolik ve stručnosti. Řešilo se opravdu velké množství záležitostí, leckdy nepříjemných, ale to je úděl každého. Starosti se střídají s radostmi.
 
Co Vám letos udělalo největší radost?
Raduji se ze všeho, co se nám povede. Ale asi pro mě nejpříjemnějším bylo letos zjištění, že lidé se pořád ještě dokáží postavit za svou věc a tím nás politiky podpořit. Poprvé to bylo počátkem roku, kdy se veřejnost postavila za zachování odborných pracovišť v  pardubické nemocnici a podruhé před nedávnem, kdy jsme vytáhli do společného boje proti spalovně průmyslových odpadů, kterou chce v Rybitví postavit firma AVE CZ. ČEZ aréna plná lidí nejen z laické ale i vysoce odborné veřejnosti, kteří dokázali velmi rozumně obhájit svá stanoviska. Kladli otázky, na které ani předkladatel, ani zpracovatel EIA, ale ani posudkář nedokázali odpovědět, nebo se do odpovědí zamotávali. Jasně se tak projevila vůle obyvatel našeho regionu, ale také prokázala rizikovost celého záměru. Věřím, že i Ministerstvo životního prostředí shledá, že spalovna je hazard. Projednávání EIA na spalovnu dalo jasný důkaz, že lidé se o dění kolem sebe zajímají a jsou ochotni se také pro věci veřejné angažovat. Takříkajíc vzít svůj osud do svých rukou.
 
Pardubice letos plnily stránky novin, bohužel ne tak, jak by si patrioti přáli. Co vy osobně považujete za největší „kauzy“ roku 2009?
Bezesporu černou stavbu Logistického centra Zelená louka realizovanou firmou D+D Park, záměr společnosti AVE CZ vybudovat spalovnu v Rybitví, ale také tu nešťastnou cestu některých zastupitelů na fotbal do Madridu a následná vyjádření pana Kňavy zejména na zastupitelstvu města. Jsou to tři odlišné věci, rozdílná je v nich i role politiků, ale všechny bohužel, i díky zjednodušenému vidění médií, zanechaly v lidech podivnou pachuť, podezření, že se zde děje něco nekalého, za tichého souhlasu, ne-li podpory, politiků.
 
A nebylo tomu tak?
Nemá smysl přesvědčovat toho, kdo nechce slyšet. Na případ logistického centra, které začal stavět investor nám za zády, jsme sami upozornili novináře. Vysvětlovali jsme kroky úředníků, kteří musejí konat podle stavebního zákona, ať se nám zákon líbí nebo ne, a pokud stavebník splní všechny podmínky stavebního úřadu, dotčených orgánů a účastníků řízení, pak musí investorovi vydat dodatečné stavební povolení a umožnit tak stavbu dokončit, za dodržení všech zákonných podmínek, pak i legalizovat, tedy zkolaudovat. Což ale neznamená, že ve správním řízení dle Stavebního zákona nebude uplatňována pokuta. To určitě bude a bude to jen mírný trest za obrovské problémy, které nám všem byly způsobeny i tím, že to může být jakýsi vzor pro nepoctivce. To rozhodně nechceme, proto jsem také vyzýval zákonodárce, aby upravili zákony tak, aby k takovémuto bezprecedentnímu obcházení právních norem nedocházelo.
Snažili jsme se tedy být maximálně čitelní, ale stejně jsme se nevyhnuli napadání a podezřívání, že pracujeme ve prospěch investora, proti městu. Začínám si myslet, že nedůvěru v politiky mají Češi geneticky zakódovanou, vždyť i v případě spalovny, kde bych si myslel, že lidé pochopili, kdo na jaké straně stojí, nás někteří obviňují, že schvalujeme její výstavbu či z toho chceme získat nějaký politický kapitál. A to je opravdu absurdní. Já sám celou Synthesii i Explosii znám velmi dobře a vím, jak tam situace vypadá. Chemie mne vždy bavila a vím, jaké škodliviny by nás ohrožovaly. Nás i naše děti.
 
Nemáte na tom ale vinu hlavně vy, politici?
Samozřejmě že ano, politická kultura v naší zemi rok od roku upadá. Ještě pamatuji doby, kdy bonton nedovoloval slušně vychovanému člověku (a tím by měl politik být) říci někomu přímo „vy lžete“, ale musela se zvolit oklika. Dnes se politici častují vulgarismy, čas vyhrazený na seriózní debatu utrácejí neplodnými přednáškami plnými osobních invektiv, účelových lží a výpadů. Je to o to smutnější, že od nich se „učí“ nejen další politici, od centrální úrovně až po tu naši komunální, ale bohužel i ostatní část populace, včetně mladých lidí. A tak se nám z politiky i z běžného života pomalu a nenápadně vytrácí morální aspekt.
Musím se vrátit k veřejnému projednávání spalovny, bylo praktickou ukázkou toho, jak by to mohlo a mělo fungovat. Tam politici, krajští i městští, společně fungovali ve prospěch věci, bez ohledu na politickou příslušnost. Ukázalo se, že to jde a komunální politice by jen prospělo, kdybychom takto dokázali komunikovat a spolupracovat i v budoucnu. Méně myslet na osobní a stranické ambice a více pracovat pro lidi, město, kraj. To je to, proč nás občané zvolili, to od nás očekávají. Naše práce je službou veřejnosti a tu službu bychom měli vykonávat odpovědně a s pokorou, slušností a porozuměním, tolerancí a odvahou.
 
Nechme politiky. Jaký bude pro Pardubice rok 2010?
To je to, co od politiky nelze oddělit. Rok 2010 bude u nás v Pardubicích rokem supervolebním. Na jaře nás čekají volby do poslanecké sněmovny, na podzim pak do senátu a obecních zastupitelstev. A s ohledem na tu naši současnou politickou kulturu se obávám nejhoršího. Budu ale velmi šťasten, pokud se souboje stanou diskuzí plnou argumentů, slušných debat, kde budeme přesvědčovat voliče, že náš volební program, naše cesta je ta správná. Doufám, že to zvládneme a že naše občany nenaštveme ještě víc, než už jsou.
Doufám také, že díky předvolebním kampaním nezapomeneme na práci. A té bude požehnaně. O projektech v rámci Integrovaných plánů rozvoje města jsem už mluvil, ty budou rozhodující. Čeká nás ale celá řada drobností i velkých projektů, které musíme dobře prodiskutovat a připravit. Mám na mysli třeba zástavbu areálu Letního stadionu, rekonstrukci Třídy míru, park Na špici. Taky musíme s ještě větší silou tlačit na Ministerstvo dopravy a Ředitelství silnic a dálnic, aby začali už konečně plnit své sliby a začali stavět tolik potřebné obchvaty a průtahy města se zkapacitněním křižovatek. Vždyť první dvě stavby tzv. jihovýchodní obchvat a čtyřpruh kolem PARAMO s úpravou křižovatky u Závodiště měly začít právě v roce 2010. Nesmíme zapomenout ani na naše nejmenší. Pro ně musíme dále rozšířit kapacitu mateřských školek a opomenout nelze ani sociální oblast, potřebné a seniory.
Já doufám, že to bude rok plný tvůrčí invence, práce a zase práce ve prospěch našeho krásného města a jeho skvělých obyvatel. A tato práce že nám dá zapomenout na politiku, politikaření a pletichaření.
 
 
Co byste obyvatelům „svého“ města popřál?
V závěru toho roku starého, končícího, přeji všem občanům Pardubic, aby v tyto sváteční dny nebyli sami, aby strávili hodně šťastných chvil v kruhu rodiny a přátel, ve sváteční pohodě a v klidu. Zkrátka aby si užili jak chvíle tajemného očekávání, tak radost z dárků, zejména z těch, které mají duši, protože jsou vybírané s láskou. Těm, kteří jsou zvyklí na konci roku bilancovat, přeji, aby jejich bilance byla veskrze pozitivní. Do nového roku přeji všem obyvatelům Pardubic a jejich blízkým zejména pevné zdraví, hodně štěstí, lásky, porozumění, spokojenosti, úspěchů a také pokory. Zkrátka krásné Vánoce a úspěšný rok 2010 všem.    
 
oddělení vnějších vztahů