Přejít na obsah

Obsah stránky

Úvod » Úřad » Pro média » Tiskové zprávy » 2009 » Medaili města převzala malířka Horáková

Medaili města převzala malířka Horáková

Dalším laureátem Medaile města Pardubice se dnes stala akademická malířka Marta Horáková. Ocenění města jí předal primátor Pardubic Jaroslav Deml a starostka městského obvodu I Hana Tomanová. „Moc obdivuji vaše obrazy i vaši vitalitu,“ řekl primátor.

» Všechny fotografie

Malířka, která v polovině ledna oslaví 99. narozeniny, neskrývala svou radost z medaile i z návštěvy, s níž si s chutí vypila skleničku červeného vína. „Je výborné. Kdypak se mi to stane, aby mě navštívil primátor - jednou za život,“ pochvalovala si. Vzpomínala na doby dávno i nedávno minulé, na příhody dnes již úsměvné i na kolegy a kamarády. Na řadu přišly fotografie a vzpomínky na sportovní úspěchy i album s reprodukcemi jejích obrazů, které jsou dnes v depozitáři Východočeské galerie i v soukromých sbírkách.
 
Drobnou čipernou paní evidentně zajímá každé téma. Zaujala ji například zmínka o výstavě biblí, kterou připravuje městský obvod. „Moc ráda bych ji viděla, ale nohy už moc neslouží,“ poznamenala s lítostí. Nabídku na odvoz přivítala s neskrývanou radostí. „Když zdraví dovolí, pojedu a je jedno kdy.“  Hostům prozradila i to, že ještě v neděli uklízela na zahradě, aby dům přivítal hosty v plné parádě. Její neteř prozradila, že práce na zahradě si malířka nenechá vzít ani v pokročilém věku. Zahrada, do níž má krásný výhled i z okna ateliéru, ji totiž nabíjí novou energií.
 
Marta Horáková je rodačkou z Chrudimi. V mládí dosahovala vynikajících výsledků v běhu na 800 metrů, zvítězila na mistrovství ČSR juniorek, reprezentovala úspěšně Československo na mezinárodních závodech. Pak její sportovní přípravu přerušila nemoc. K závodění se již nevrátila, ač byla i dál aktivní sportovkyní. Patnáct let Marta Horáková učila ve školách v Železných horách a jejich podhůří a také krátce ve Svratce.
 
S kreslením začala už na obecné škole. Zpočátku malovala pod vedením profesora Ferdinanda Pochobradského, pak svého strýce Josefa Schmoranze. Po 2. sv. válce studovala na Akademii výtvarných umění v krajinářské škole prof. Otakara Nejedlého, kde ji učil i prof. V. V. Štech. Malovala převážně krajiny, ale vyhrála i 1. cenu za architektonický návrh na podstavec pod zamýšlenou monumentální Stalinovu sochu u vchodu do Tyršových sadů v Pardubicích. Dům v němž žije si sama nejen navrhla, ale z velké části také postavila. Uspořádala i řadu výstav po celé republice, největší v Praze v roce 1981 u příležitosti svých 70. narozenin. Dnes je její malířský stojan opuštěný. „Ruce už se třesou, nejde to,“ říká.
 
Nataša Hradní
oddělení vnějších vztahů