Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

100. výročí bitvy u Zborova

Dne 1. 7. 2017 jsme se sešli při příležitostí 100. výročí bitvy u Zborova. V pondělí, 2. července 1917, došlo k bitvě, která měla pro osudy našeho národa zásadní význam.

zborov_1.jpg

 FB

Představovala první významné vystoupení Československých legií na východní frontě. Kerenského ofenzíva započala 1. července 1917, o den později přišla řada i na jižní sektor. V 05.15 začala dělostřelecká příprava, kterou po osmé hodině následoval útok dvou finských divizí. O 45 minut později, v 09.07, pak začala útočit i první část Československé brigády. Nejdříve na severním, deset minut poté na středním úseku, později převzal přes odpor ruského velitele iniciativu v 09.30 i jižní úsek. V té době již byla v severní a střední fázi ovládnuta síť zákopů první rakouské obranné linie. V 10.00 držela Československá brigáda celé první obranné pásmo.

Vojenský úspěch československé brigády byl tak pronikavý, že naprosto zaskočil celé ruské velení. To co se nepovedlo mnohokrát větším oddílům, podařilo se jednotce, která byla pro svou výstroj, výzbroj a výcvik považována za druhořadou. Zpočátku budil postup brigády až podezření, např. ruský pozorovatel upoutaný v balonu nad frontou se domníval, že se jedná o masovou dezerci, jinak si totiž rychlé pronikání českých vojáků mezi nepřátele nedokázal vysvětlit.

V řadách Československé střelecké brigády padlo 2. července 1917 - 167 mužů a raněno bylo téměř 1 000 vojáků. Za tuto cenu však dokázala prorazit všechny tři nepřátelská pásma a navíc zajmout více než 4 000 zajatců, tedy více mužů, než čítal stav celé brigády.

Bitvy u Zborova se zúčastnila řada významných osobností v uniformách Československé brigády. Patří mezi ně např. Jan Syrový, pozdější významný generál a během mnichovské krize na čas ministerský předseda a ministr národní obrany, který byl pro svou ztrátu pravého oka během bitvy a nošení černé pásky přes něj nazýván „Zborovský Žižka“. Dále lze jmenovat např. spisovatele Rudolfa Medka či rozporuplnou osobnost Radolu Gajdu, který se stal již v roce 1918 generálem, avšak pro svůj politický vliv byl v Československu ve dvacátých letech neprávem obviněn z pokusu o puč, což ho přivedlo až ke spojení s českými fašisty.

S bitvou jsou spojování i budoucí českoslovenští prezidenti. Zatímco T. G. Masaryk bitvu sledoval z Petrohradu pomocí telegramů a válečných vývěsek, Ludvík Svoboda se jí účastnil v poli jako legionář. Je mi ctí, že jsem mohl stát u památníku padlých za vlast a vzpomenout na tomto 100. výročí bitvy u Zborova.

Je důležité si významné události naší země připomínat. Jiří Rejda - starosta MO Pardubice V