• Úvod
• Úřad
• O Pardubicích
• Projekty
• Kontakty

Demografie

Tabulka 1 – Vývoj počtu obyvatelstva v desíti největších městech ČR 1961 – 2003 (k 31.12.)

Pardubice jsou městem s výraznou správní, obytnou, obslužnou a výrobní funkcí hradecko – pardubické aglomerace. Ke dni 31.12.2003 žilo ve městě Pardubice 88 741 trvale bydlících obyvatel, z toho 49,1 % mužů a 50,9 % žen. Tento počet řadí Pardubice na 10. místo v České republice v pořadí měst.

Počet obyvatel Pardubic již od počátku 19. století poměrně prudce stoupal z důvodů velkého růstu průmyslové výroby, která zaznamenala velký rozmach po napojení města Pardubice na hlavní železniční trať Praha – Česká Třebová. Od roku 1993 se však  počet trvale žijících obyvatel stále snižuje.

Vlivy na vývoj počtu obyvatel města Pardubice:

• poloha na železničním dopravním uzlu
• jedno z center hradecko – pardubické aglomerace
• velká intenzita průmyslu a dopravy
• horší kvalita životního prostředí, pracovní příležitosti
• univerzitní město- historické město
• velké množství kulturních památek, turisticky atraktivní

Tabulka 2 – Vývoj počtu obyvatel v Pardubicích

Zdroj: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice
* hustota zalidnění počítána z rozlohy 7 771 ha ve všech letech
Poznámka: v letech 1950–1991 jde o údaje ze sčítání lidu, domů a bytů (přepočtené na územní strukturu města k 1. 3. 2001)
V letech následujících jde o údaje z demografické bilance (přepočtené na současnou územní strukturu města)

     Údaje roku 2001 jsou z demografické bilance, případně lze použít údaj ze sčítání (90 668). V průběhu let docházelo k řadě územních změn (např. připojení Černé za Bory, Lán na Důlku, odtržení Spojila a Srnojed). Jelikož v tab. 2 uvádíme počet obyvatel přepočtený na současné území města, musíme hustotu zalidnění počítat ze současné rozlohy (7771 ha), a to ve všech letech. Pak dostaneme srovnatelné údaje (viz Hustota). Ve sloupci Rozloha je ponechána „dobová“ rozloha města, která odráží stav v daném roce. 

V roce 1993 byl počet obyvatel s obcí Srnojedy 95 056, po odečtu 94 820 obyvatel, kdy se obec Srnojedy osamostatnily.

Tabulka 3 – Vývoj počtu obyvatel v okrese a městě Pardubice

Zdroj: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice
Poznámka: v letech 1950–1991 jde o údaje ze sčítání lidu, domů a bytů (přepočtené na územní strukturu k 1. 3. 2001)
V letech následujících jde o údaje z demografické bilance.  (počet obyvatel okresu podle sčítání 2001: 160 987) 

Z porovnání počtu obyvatel Pardubic a okresu vyplývá soustřeďování obyvatel přímo do okresního města až do roku 1991, od kterého se podíl obyvatel žijících ve městě a v celém okrese mírně snižuje zejména v důsledku možnosti dostupnějšího bydlení v okolních obcích.
Do roku 1940 se město Pardubice skládalo z centrální části a Bílého předměstí. Do roku 1954 se připojily Pardubičky a Dubina, do roku 1960 Doubravice, Ohrazenice, Polabiny, Semtín, Popkovice a Rosice, do roku 1964 Trnová, Svítkov a Srnojedy, do roku 1976 pak dále Dražkovice, Nemošice, Mnětice, Drozdice, Černá za Bory, Spojil a Staré Čívice a nakonec do roku 1986 Lány na Důlku a Opočínek. Cihelna vznikla roku 1991 a došlo k  osamostatnění Spojila, roku 1993 k osamostatnění Srnojed. V současné době se správní území města Pardubice skládá z 19 katastrálních obvodů o celkové rozloze 7 772 ha.

Tabulka 4 – Průměrný věk obyvatel Pardubic

Zdroj: Magistrát města Pardubice, matrika

Průměrný věk obyvatel města Pardubice byl v roce 2001 39,4 let, přičemž ženy mají delší průměrný věk než muži.

Tabulka 5 – Věková struktura obyvatel Pardubic (k 31. 12. daného roku)

Zdroj: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice a  Magistrát města Pardubice  (údaje  za roky 1991 – 1994)
*      výsledky SLDB k 1. 3. 2001

     Z věkové struktury vyplývá, že ve městě převažuje počet obyvatel ve věku 15 – 59 let,  ubývá lidí ve věku 0 – 14 let, podle čehož se dá předpokládat v příštích letech nárůst počtu obyvatel nejen ve věku 15 – 59,  ale i ve věku nad 60 let.

Tabulka 6 – Struktura obyvatel podle národností v roce 2001

Zdroj: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice – definitivní výsledky SLDB k 1. 3.  2001
Ze sledování ČSÚ vyplývá, že většina obyvatel rómské národnosti udává na úřadech národnost českou.

Tabulka 7 – Struktura obyvatel podle dosaženého vzdělání  v Pardubicích

Zdroj: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice – SLDB 1991, 2001

Migrace obyvatel

     Z tabulky č. 9 je patrný úbytek obyvatel ve městě Pardubice a tím stárnutí populace, což je i celorepublikový trend, kdy dochází ke zvyšování počtu zemřelých osob vůči narozeným a ke snižování počtu obyvatel v produktivním věku. 
     Ovšem v roce 1997 byl ve městě poprvé po čtyřech letech zaznamenán větší počet narozených dětí než zemřelých osob. Zároveň můžeme sledovat větší počet vystěhovalých než přistěhovalých osob.

Tabulka 8 – Migrace obyvatel v Pardubicích

Zdroj: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice

Zaměstnanost 

Tabulka 9 – Celková charakteristika v okrese Pardubice rok 2003

Zdroj: Úřad práce Pardubice

Tabulka 10 - Počet ekonomicky aktivních obyvatel v Pardubicích

K 1. 3. 2001 bylo z celkového počtu 90 171 obyvatel Pardubic 43 368 ekonomicky aktivních, tj. 48,1 %, což je o 9 021 méně než v roce 1991. Výsledky ekonomicky aktivních obyvatel jsou známy vždy jen ke sčítání lidí, domů a bytů.

Příjmy (průměrné mzdy)

V roce 2002 vzrostla průměrná mzda v České republice o 2.298 Kč, tj. o 16,5 % oproti roku 2000. Při porovnávání mezd v Pardubickém a Královehradeckém kraji nejsou přílišné rozdíly, mzdy v obou krajích se nepatrně zvýšily oproti roku 2000, avšak stále zaostávají za celostátním průměrem. V roce 2002 byly mzdy v Pardubickém kraji nižší o 1,177 Kč, tj. o 7,8 % než v okrese Pardubice.

Tabulka 11 - Srovnání hrubých měsíčních mezd

Nezaměstnanost

Tabulka 12 - Počet nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti (MN)

Zdroj: Úřad práce Pardubice