Přejít na obsah

Obsah stránky

Městská strúha

Strúha městská vznikla v roce 1501 jako část soustavy vodních kanálů budovaných za Viléma z Pernštejna. Jejím úkolem bylo přivádět vodu do obranného příkopu a do samotného města. Její tok využívalo několik řemeslnických dílen uvnitř hradeb i mimo ně, zejména v oblasti zvané Na Valše (prostor mezi Pernerovou ulicí a zimním stadionem), kde bylo v pernštejnském období založeno několik podniků závislých na vodním toku.

Městská strúha byla pokračováním strúhy sezemické, zvané též kanál Halda, který protínal řeku Chrudimku u mýtského mostu, dnes železný most z Bělobranského náměstí. Od levého břehu řeky pak pokračoval již jako městská strúha směrem k hradbám. Kanál označovaný též jako „řeka přes město jdoucí“ vstupoval do města pod valem a hradbami nedaleko Bílé brány a protékal za zadními trakty domů v ulici dnes označované Sv. Anežky České, křižoval Pernštýnskou ulici a za domem čp. 14 vtékal na dnešní Wernerovo nábřeží. Na jeho počátku využívala vodní tok mlýnská kola panského a obecního mlýna a zde také koryto strúhy dosahovalo největší šíře, a to 9,35 m. Voda strúhy pokračovala přes celé dnešní nábřeží směrem k západním hradbám u kostela sv. Bartoloměje, kde opět pod hradbami opouštěla chráněný prostor a vlévala se do městského příkopu označovaného též městská řeka. Odtud pokračoval vodní tok po dnešní Sukově třídě do míst, kde se v současné době nachází komplex telekomunikačních služeb a kde  vtékal do řeky Labe.

Městská strúha zajišťovala dostatečný přísun užitkové vody do města, kterou využívaly nejen zmiňované mlýny, ale sloužila též městským lázním, pivovaru, sladovně či masným krámům a v neposlední řadě také samotným obyvatelům města. Ještě v pernštejnském období byla stanovena pravidla na udržování její čistoty, jednak musely být pravidelně čištěny mříže, jež se nacházely v průtocích u Bílé brány, masných krámů a kostela, aby zachytávaly největší nečistoty, jednak byly stanoveny pokuty pro ty, kteří strúhu znečišťovali hnojem či vhazováním mršin. Voda protékala městem více jak čtyři sta let. V souvislosti s regulacemi vodním toků, zejména s úpravou řeky Chrudimky, se začalo uvažovat o zrušení městské strúhy. Zejména prudký odpor se projevil ze strany muzejního spolku, který se snažil o záchranu pernštejnského kanálu, ovšem neúspěšně. Průtok byl zastaven a na Wernerově nábřeží zbyly pouze dvě části původního koryta strúhy.