Přejít na obsah

Obsah stránky

Regulace Chrudimky


Řeky v okolí Pardubic tvořily přirozenou hranici rozvíjejícímu se středověkému městu, do určité míry pro ni byly i ochranou, avšak charakter těchto řek, jmenovitě Labe, Chrudimky i Loučné, které se vyznačují výrazným kolísáním průtoku vody během roku, ohrožoval zejména v jarních obdobích jak stavení v zabydlených oblastech, tak průmyslové podniky v jejich okolí. S životem města byla úzce spjata řeka Chrudimka, která protéká rovinatým terénem v jeho okolí a dřívější křivolakost jejího toku společně s nízkými břehy byly příčinou častých záplav, jež město sužovaly mnoho staletí. Situaci ještě zhoršovala přítomnost nevhodně umístěného jezu v Mezimostí, jehož vznik spadá do pernštejnské éry, kdy se budovalo opevnění zámeckého sídla a kolem něj byl vytvářen rozlehlý vodní příkop pro zvýšení ochrany zámku i města v případě jejich obléhání. Hlasy volající po úpravě říčního koryta se objevily například již na sjezdu rolnictva v říjnu 1890, ale až od roku 1903 se konala konkrétní měření, neboť pro království České byl v tomto roce uveden v platnost regulační zákon pro úpravy řek. Schvalování veškerých prací muselo být předkládáno Zemské komisi pro úpravu řek. V případě Chrudimky brzdilo realizační fázi pomalé vykupování potřebných pozemků, a tak až na jaře roku 1907 bylo započato s regulačními pracemi, byly zpevňovány říční břehy žulovou dlažbou, v blízkosti staveb byly budovány nábřežní zdi, též břeh podél Bubeníkových sadů a Olšinek byl vydlážděn žulou. Dno řečiště si vyžádalo zajištění pásy z velkých rovnaných kamenů a zesílení pilotových terasních zdí. Voda poprvé protekla novým korytem 10. prosince 1907. Veškeré práce na prvním úseku v délce 600 metrů od soutoku s Labem byly dokončeny v létě roku 1908. V letech 1909–1911 bylo přistoupeno k úpravám Chrudimky od již zregulované části k viaduktu státní dráhy v Pardubicích. Podle předchozích zkušeností byl původní rozpočet navýšen na 1 141 000 korun, tuto částku navíc zvyšovala plánovaná výstavba pohyblivého jezu. V květnu 1909 bylo vypsáno nabídkové řízení na provedení stavebních prací na Chrudimce, také na dodání železného mostu a pohyblivého jezu. Regulace byla zadána pražské firmě Zdenka Kruliše z Prahy-Vinohrad, stavbu železného mostu a jezu uskutečnila První českomoravská továrna na stroje též se sídlem v Praze. Nový železný most vyrobený v pardubické Rainbergově mostárně byl postaven v roce 1911 a nahradil nedaleký dřevěný mostek, zvaný Lávka, určený pouze pro pěší u tehdejší c. k. vyšší reálky (dnes budova Pardubického kraje určená k adaptaci). Jeho setrvání zde nebylo příliš dlouhé, neboť zvyšující se provoz si vyžádal most širší, a tak jej roku 1935 nahradil nový betonový most, který slouží dodnes a je pojmenován podle starosty Ing. Josefa Prokopa. Další most na řece Chrudimce, tentokrát vyrobený v Pražských mostárnách, byl vybudován v roce 1910 a nahradil dřevěný most spojující Bělobranské náměstí s ulicí Mezi Mosty. Nedaleko od něj byl vybudován unikátní pohyblivý jez podle projektu prof. Záhorského. Šířka jezu dosahovala 31 m, což představovalo do té doby největší realizované rozpětí. Zprovozněn byl v listopadu 1911 společně s hydroelektrárnou postavenou na pravém břehu řeky, jejíž byl součástí. Plně sloužil až do počátku 70. let 20. století a na konci roku 1974 byl zcela odstraněn.

Dnes nám dřívější koryto řeky Chrudimky připomíná tzv. Matiční jezero, které navazuje na Bubeníkovy sady a tvoří tak klidné zákoutí Olšinek.