Přejít na obsah

Obsah stránky

Mlýn Valcha

Současný přibližný pohled na místo, kde stával mlýn Valcha

Mlýn Valcha

Oblast zvaná Na Valše vznikla počátkem 16. století v souvislosti s vybudováním říčního koryta, kterým byla od města odváděna voda z městské struhy a městské řeky do Labe. Přítomnost vodního toku umožnila založení hned několika objektů, v nichž byly provozovány živnosti závislé na vodě. V prostoru mezi koncem dnešní Pernerovy ulice a zimním stadionem byl postaven mlýn, soukenická valcha a hamr, sloužící řemeslu kotlářskému i kovářskému.

Z uvedených objektů se v paměti obyvatel dochoval mlýn nesoucí nejprve název mlýn Podvalchovní, později podle svých majitelů mlýn Cržkovský či obecní, avšak dodnes nejrozšířenějším pojmenováním je mlýn Valcha. Roku 1507 byl mlýn vyzdvižen na náklad pardubického pána, který jej záhy prodal. Novému majiteli z této koupě plynula i povinnost starat se nejen o stav mlýna, ale také o kola a stroje na valše a hamru. Ještě počátkem třicetileté války hospodařili na tomto mlýně samostatní mlynáři – posledním z nich byl Jan Cržek, po jehož smrti roku 1626 mlýn koupila obec. Nadcházející válečná léta přinesla nájemcům obecního mlýna nelehké období. Vždy s příchodem nepřátelských vojsk, nejprve saských, poté švédských, došlo k vypálení předměstského prostoru, a tak mlýn Valcha musel být v krátkém čase hned třikrát po sobě od základů znovu vystavěn.

Přestože byl mlynář využíván k mnoha službám pro obec, rozhodli konšelé mlýn prodat, smlouvu trhovou sepsali roku 1764 s Janem Dytrichem, který koupil za 3 000 zlatých nejen mlýn, ale též pilu, valchu a další pozemky. Z nejznámějších držitelů provozujících na Valše od roku 1841 mlynářské řemeslo byl Jan Perner, otec vynikajícího železničního stavitele Ing. Jana Pernera. Nedlouho po příchodu manželů Pernerových na Valchu postihla rodinu smutná událost, jejich syn Jan při dokončování prací na železniční trati utrpěl úraz hlavy a těžce zraněný byl dopraven do domu jeho rodičů, kde 10. září 1845 zemřel. Jan Perner starší setrval jako mlynář na gruntu až do počátku 60. let 19. století, kdy přepsal vlastnické právo na svého druhého syna Josefa, který zde se svou manželkou Kateřinou hospodařil pravděpodobně do počátku 80. let 19. století. Posledními majiteli vykonávajícími na Valše mlynářské řemeslo byli bratři Winternitzové, kteří v roce 1910 vyměnili s městem mlýn za pozemek Mezi Mosty u Chrudimky. V souvislosti s regulací řeky Chrudimky a se zánikem říčního koryta činnost mlýna skončila. Samotný objekt musel počátkem 50. let 20. století ustoupit nové bytové výstavbě.