• Úvod
• Úřad
• O Pardubicích
• Projekty
• Kontakty

Jezdecká kasárna

Současný pohled na místo, kde od r. 1895 stávala jezdecká kasárna

Budovy jezdeckých kasáren za tehdejším hotelem Veselka

V průběhu druhé poloviny 18. století Pardubice ztratily z vojenského hlediska strategické postavení, důvodem byly dvě nově vybudované modernější pevnosti v Hradci Králové a Josefově. Pardubice ve vztahu ke královéhradecké pevnosti plnily už jen podpůrnou funkci a městu byla přidělena jezdecká posádka. Ve městě se do této doby nenacházela žádná stálá ubytovna pro vojenskou posádku. Pokud bylo vojsko ve městě přítomno, musela situaci řešit obec, a tak vojáci byli ubytováváni v domech obyvatel města i předměstí, v případě že kapacity nestačily, zřizoval se v blízkosti města prozatímní tábor. Tato ubytovací povinnost domácnosti velmi zatěžovala a město se snažilo nalézt řešení. První zmínka o záměru města mít svá „cassarna“ se nám v písemných pramenech objevuje v roce 1753, kdy se ze smlouvy trhové dovídáme o zakoupení domu (stará lékárna) na Pernštýnském náměstí právě pro tyto účely. Ačkoli město drželo dům deset let, k realizaci nedošlo. Situace se změnila až zbouráním městských hradeb a valů. Budovy kasáren a stájí zaplnily v roce 1776 uvolněný prostor téměř v jedné linii od kostela sv. Bartoloměje až k dnešnímu Komenského náměstí, o rok později sem byl umístěn 15. husarský pluk, v dalších letech sem byly umisťovány též pluky hulánské či dragounské.

Budovy lemující pravý břeh tzv. městské řeky pohled na město příliš nezdobily, navíc blízká stavení měšťanů včetně kostela byla často ohrožována požáry, které ve vojenských objektech několikrát vznikly. Stejně tak zápach, nečistota a vysoké riziko šíření nemocí trápily obyvatele města. Ani budovy kasáren nebyly v bezpečí, neboť s blízkostí vodního toku souvisely pravidelné povodně, které ničily vojenské objekty. Přesto tato „svazující hradba“ dělala městu společnost téměř sto dvacet let.

Situace celého města se po druhé polovině 19. století výrazně změnila, prudký průmyslový rozvoj dal podnět k rozrůstání hlavně Zeleného Předměstí a „staré město“ začalo být izolováno od vznikajícího „nového města“. Jedním z těch omezujících faktorů byly kasárny. Hlasy volající po jejich odstranění se objevily již kolem roku 1850 a začalo se uvažovat o výstavbě nových kasáren. Až roku 1889 se obecní zastupitelstvo na své schůzi usneslo, že se nové jezdecké kasárny pro tři eskadrony vystaví na náklad obce, zvolena byla i lokalita. Místo po pravé straně při silnici na Chrudim v Jesničánkách se však ukázalo jako problematické, majitelé tamních pozemků si při jednáních s obcí kladli nepřiměřené požadavky. Zastupitelé města začali uvažovat o jiných místech, v úvahu přicházely mimo jiné pozemky u zemské donucovací pracovny Na Kamenci nebo prostor za Veselkou, v němž již vojenská posádka užívala krytou jízdárnu. Navrhované lokality posuzovala komise c. k. vojenského eráru, která za vhodné označila jen místo v Jesničánkách nebo u Veselky. Vyčíslené náklady sice ukázaly, že stavba za Veselkou bude o několik desítek tisíc zlatých vyšší, avšak z hlediska celkové koncepce rozšiřování města obecní zastupitelstvo reálně usoudilo, že zastavením prostor mezi Jesničánky a nádražím by zabránilo dalšímu rozšiřování města tímto směrem a ztratila by se možnost další výstavby průmyslových podniků a továren. Z předešlé zkušenosti věděli, že z kasáren by se jednou stala nepřekonatelná překážka. Z tohoto pohledu bránilo využití prostoru na kraji Palackého ulice dalšímu stavebnímu rozvoji a blízkost centra města byla též žádoucí. Ačkoliv investice do této výstavby byla ze všech variant nákladem nejvyšší, téměř jednomyslně ji zastupitelé města odsouhlasili a uvolnili na ni z rozpočtu více než 500 000 zlatých. Do stavebního plánu V. Nekvasila byla zakomponována i novoměstská škola chlapecká, využit byl i dům c. k. rytmistra Huška, stejně jako stávající jízdárna, avšak své uplatnění již nenalezl oblíbený hostinec „V Bavorách“. Celkem byl v průběhu dvou let stavitelem Krudencem vystavěn komplex na téměř deseti hektarech a 18. prosince 1895 mohl vojenský erár nové prostory převzít. Přesídlil sem 8. dragounský pluk, záhy byla stávají jedna eskadrona rozšířena o dvě další. Městu byly přenechány staré kasárny, které záhy uvolnily místo nové výstavbě.