Důvodem tohoto „zmatku“ je rozdílná terminologie zákona v oblasti trestního a přestupkového práva. Obecně si pod pojmem poškozený každý přestavuje toho, kdo byl nezákonně poškozen na zdraví či na majetku. V řízení o přestupku však dle zákona o přestupcích jako poškozeného označujeme pouze toho, kdo utrpěl majetkovou škodu (nikoliv újmu na zdraví) a tuto uplatnil v řízení, takže o náhradě této škody bude správním orgánem též rozhodováno.

 

Bez přihlášení nároku na náhradu škody osoba, které byla škoda způsobena, není poškozeným ve smyslu zákona o přestupcích, a není tedy ani účastník řízení.

 

Příklad: Dopravní nehodou mi byla způsobena škoda na vozidle, ačkoliv jsem nehodu nezavinil. Jelikož mi bude škoda hrazena z povinného ručení, neuplatňuji ji v řízení o přestupku. Potom nejsem poškozeným dle zákona o přestupcích, nejsem účastníkem řízení a v řízení o přestupku  se na mě bude pohlížet jako na případného svědka. To samozřejmě nemění nic na faktu, že obecně mi škoda způsobena byla