Zákon dává za povinnost správní mu orgánu obstarat si v řízení takové důkazy, aby byla vina obviněného bezpochyby prokázána. Pokud se tak nestane, nelze již další důkazy opatřit a snesené důkazy nestačí na jasné prokázání viny, dotyčný podezřelý musí být obvinění zproštěn. Přestupky se řídí de facto obdobnými pravidly, jako platí pro trestné činy.

 

Zejména u přestupků proti občanskému soužití by si každý měl uvědomit, že nelze uznat kohokoliv vinným na základě pouhého tvrzení někoho jiného, pokud sám obviněný tvrdí pravý opak. Bez dalších důkazů musí mít situace „tvrzení proti tvrzení“ vždy za následek osvobození obviněného z jeho obvinění. Typickým příkladem jsou oznámení o tom, že „někdo někomu něco špatného řekl, nikdo jiný tomu nebyl přítomen, a druhá osoba to popírá“. Správní orgán jako nezávislý arbitr takovou situaci nemůže posoudit jinak, než že vina prokázána není.

 

U dopravních přestupků je klíčovým důkazní materiál předaný správnímu orgánu zpravidla policií či městskou policií. a to může navazovat dokazování svědky či znaleckými posudky (dopravní nehody).