Dle zákona o přestupcích musí být přestupek výslovně zákonem takto pojmenován („Přestupku se dopustí ten, kdo...“). Mimoto však správní právo zná i jiné delikty, které nejsou za přestupek výslovně označeny („Tomu, kdo poruší § ..., bude uložena pokuta ve výši ...“).

 

Praktický význam má toto rozdělení ve způsobu projednání věci. Přestupek musí být projednán v režimu správního řádu, ale i zákona o přestupcích. Na projednání správního deliktu se vztahuje pouze správní řád. Přestupku se na rozdíl od správního deliktu může dopustit pouze fyzická osoba (občan), správního deliktu však naproti tomu též osoba právnická (firmy...). V drtivé většině případů je právě porušení ze strany fyzické osoby nazýváno přestupkem, při deliktech právnických osob mluvíme o správních deliktech. Rozdíl bývá zpravidla i ve výši možných pokut. Za správní delikty většinou hrozí mnohonásobně vyšší sankce než za přestupky.